Slepené tkáně
Trvá-li bolestivá situace delší dobu, vede to ke slepení v oblasti fascií a okolní tkáně a následně ke ztrátě funkce – omezení pohyblivost, prokrvení. I když už původní defekt neexistuje, může se stát, že tato slepení a restrikce nadále zůstanou, protože systém fascií se svou paměťovou schopností tato stará zranění udrží.
Po tisíciletí byla práce s tělem používána k uvolnění svalového napětí a křečí, k rozvolnění „slepenin“ ve tkáni, k odstranění stavů vyčerpání, ke zjemnění pojivové tkáně, uvolnění kloubních blokád a k rozšíření hranic bezbolestného pohybu.
Systémy svalů, povázek a pojivové tkáně mají tendenci ztvrdnout nebo se zkrátit, otéct nebo se slepovat, což vede ke změně v držení těla (až k deformaci), omezuje to volný pohyb a dýchání.
Tyto změny jsou zřejmé obzvláště po traumatech na tělesné nebo psychické úrovni, po nemoci, v případě chybných pohybových návyků nebo při prožívání permanentních stresových situací.
Hlavní aspekty mé práce jsou: uvolnění svalového napětí, normalizace „slepení“ v myofasciální (sval a jeho obal – fascie) oblasti,zlepšení kloubních blokád a zvýšení bezbolestného rozsahu pohybu, působení na psychosomatické úrovni, povzbuzení systémů, souvisejících s transportem tekutin (krev, lymfa).