Odkyselení organismu
Překyselení organismu
Organismus každého z nás je uzpůsoben tak, že bychom se mohli dožít až 130 let. Svým stylem života si buď dokážeme zachovat zdraví až do pokročilého věku, nebo naopak přivodit nemoci a předčasnou smrt. Zloba, stres, nevhodná skladba stravy či nepřiměřené jednání nám odečítají potřebné body z našeho "životního konta". Zároveň se tak vytváří vhodné prostředí pro onemocnění a bolest. Existuje nespočet nemocí, ale pouze jediná jejich příčina: nevhodný způsob života.( ..z knihy: Kurt Tepperwein-"Pryč s kyselostí")
Než si řekneme, jak se odkyselit, je důležité vědět proč. Překyselení organismu je v současném světě jedním z nejnebezpečnějších degenerativních zdravotních problémů vůbec. Obzvláště proto, že mu doposud není věnována patřičná pozornost. Překyselení, jeho dopady a souvislosti, zdá se unikají jak oficiální nauce o zdraví, tak i nám samotným. Málokdo si doposud dokáže uvědomit přímý vztah mezi možným dlouhodobým nadbytkem kyselin v organismu a zdravím. Zdraví, neboli stav bez nemoci, je totiž bezprostředně závislé na rovnováze kyselých a zásaditých látek v těle. Stav nadbytku kyselin způsobuje či zhoršuje drtivou většinu nemocí. Dá se říci, že je to přímo zlatý klíček k našemu zdraví. Co to znamená . Podle významných světových autorů totiž téměř není možno onemocnět , dokážeme – li udržet správnou zásadito-kyselou rovnováhu v organismu. Přinejmenším je možné se s přehledem vyhnout riziku degenerativních onemocnění!!! A co to znamená pro nemocné…? Pokud je možno nastolit správný poměr kyselin a zásad v těle , je vždy možná náprava zdravotního stavu či dokonce vyléčení!!!
Prvním krok spočívá v pochopení, že správný poměr kyselin a zásad je nebo by měl být pro člověka normální a běžný. Není to v podstatě žádná „terapeutická metoda“. Naše tělo je vytvořeno…, stvořeno v plně fungující vyvážený celek pouze za předpokladu této rovnováhy. Stav nemoci nebo její předzvěst je jen důkazem, že přestala fungovat rovnováha a pravděpodobnou příčinou téměř vždy bude nějaká námi ovlivnitelná skutečnost. Každý člověk je tedy pánem své acido-bazické rovnováhy a tudíž zcela pravděpodobně většinovým tvůrcem svého zdraví či uzdravení. Potenciálně zdravý člověk si tuto skutečnost většinou nerad uvědomuje a nemocný nemá často dostatek víry , aby jí věřil…Výsledkem jsou přeplněné ordinace chronických pacientů bez vyhlídky na uzdravení, boom degenerativních onemocnění a alarmující statistiky. …A ničím nepodložená víra těch, jichž se to zatím netýká, že se jich to zatím netýká…
„Každé chronické onemocnění začíná lokálními skrytými acidózami-překyselením, které pokračují latentní-skrytou acidózou základní substance s odpovídajícími rekcemi buněk. Končí tím, že se v organismu etabluje uzavřený kruh a při následné masivní acidóze, která se může projevit “zatuhnutím“ postižené tkáně se ztrácí možnost řídit v ní základní životní pochody“ …toto je jedno z prohlášení profesora H. Heine, vedoucího Anatomického a klinicko-morfologického institutu na universitě ve Wittenu v Německu. Podle tohoto odborníka šance na uzdravení začínají odbouráním chronické acidózy, kromě jiného zvýšením zásob zásaditých látek a zachycením volných radikálů (např. za pomocí zeleniny, vit.C…) (citace jsou použity z knihy Pryč s kyselostí.)
Vše lze pochopit jednodušeji, než se zdá
Již jsme pochopili, že správný poměr kyselin a zásad v těle je žádoucí a nutný. (Nyní pochopíme víc.) Náš organismus to ví naprosto přesně a proto s geniální přesností udržuje ve správném pH orgán, který považuje za nejdůležitější. Krev! Krev má pH 7,35 až 7,4 s velmi nepatrnými výkyvy. Pokud by se tato hodnota výrazněji snížila pod 7,35 člověk zemře. Jak jednoznačné… Celá řada biochemických pochodů v těle je zaměřena na udržení pH krve a to i za cenu „nesprávné funkce jiného orgánu“ Krev má prostě přednost…
Jak se tento důležitý proces realizuje? Kyseliny jsou pro organismus škodlivé látky. Některé se v organismu tvoří jako produkty látkové výměny (chlorovodíková, octová, močová apod.), jiné bohužel přijímáme. Pro zajištění zmíněné acido-bazické rovnováhy je bezpodmínečně nutné kyseliny z těla průběžně odbourávat/redukovat. K odbourávání kyselin může dojít pouze za přítomnosti látek zásaditého charakteru (minerály, stopové prvky apod.). Jestliže je jejich příjem ve stravě dostatečný, je vše v pořádku. Jestliže přijímáme zásaditých látek málo a kyselých mnoho, organismus je nucen použít pro redukci kyselin uložené zásadité látky . Vápník z kostí a zubů, chrom ze slinivky, zinek z prostaty, hořčík, který byl původně určen pro nervovou činnost atd.. Tím dochází k ochromení bezchybné činnosti orgánů a následně pak k nemocem, které se dlouhodobým překyselením stávají chronické. Mohl by následovat dlouhý výčet chorob počínaje alergiemi, artrózami… a konče např. žaludečními vředy.
Kyselé a zásadité látky ve stravě
Strava je zásadním (ne však jediným) z faktorů, který výrazně ovlivňuje stav ABR (acidobazické rovnováhy). Zde si musíme uvědomit, že naše tělo si některé kyseliny vytváří samo a mnoho jich přijímá nevhodnou stravou. Avšak zásadité látky je nuceno přijímat pouze v potravě. To je skutečnost, která naznačuje, že převaha kyselin je u člověka pravděpodobnější než převaha zásad. Bohužel také moderní stravou do sebe dostáváme rovněž značné množství látek kyselých a kyselinotvorných. Je to dáno skladbou stravy, způsobem konzumace a také surovinami a postupy použitými k výrobě potravin. Skladbu stravy a způsob konzumace jsme schopni jednoduše ovlivnit. Horší to bude se surovinami a postupy. To je jiná „hozená rukavice“… Zemědělská i živočišná výroba je v postatě v troskách. Mechanismy velkovýroby nezaručují obsah životně důležitých zásaditých látek. Dá se spíše říci , že celkem spolehlivě zaručují nedostatek těchto látek. Opět hovoříme o minerálech, které přetížená půda již téměř neobsahuje a dodáním dvou, tří prvků formou hnojení rostlina sice vyroste, ale většinou neobsahuje to podstatné, co nám zachrání život. Rovněž způsob úpravy surovin nahrává kyselinám. Zrno zbavené slupky a výrobky z něj, přeslazované , chemicky barvené, konzervované či jinak denaturované potraviny nemohou být nejen z hlediska ABR harmonickou potravinou. O potravinách, typu fastfood, na které si v posledních letech bezmyšlenkovitě zvykáme, ani nemluvě.
Voda, voda a zase voda
Základ života i našeho těla! Ale víme, co vlastně pijeme?
Měli bychom se vždy snažit pít vodu s nejvyšší energetickou kvalitou. Voda je život, ale existují v ní velké rozdíly a naše buňky potřebují vodu té nejlepší kvality. Voda vytváří takzvané klastry, shluky, v nichž jsou obsaženy všechny její energetické informace. Tím se stává nositelem energie a informací prvního řádu, neboť tyto informace a energie jsou důležitější než všechny ostatní látky ve vodě a jsou spoluzodpovědné za náš zdravotní stav.
V našem mírném pásmu vyloučí dospělý člověk denně nejméně 2,4 litry vody močí, potem, stolicí a při dýchání. Toto množství musí být bezpodmínečně zase doplněno. Část chybějící vody přijímáme v potravě, větší část však musíme doplnit pitím. Zde je rozhodující, co pijeme, neboť jen "živá" voda udrží tělo zdravé.
O "živé a mrtvé" vodě se dozvíte více na stránkách www.aquarion.empatia.cz, ale zjednodušeně lze říci, že "živá voda" je voda zásaditá, ionizovaná a plná pozitivních energií, zatímco voda "mrtvá" je kyselá, bez energie.
Protože naše tělo je ze 70% složeno z vody a naše současná strava a prostředí nás soustavně, dennodenně překyseluje, je nanejvýš vhodné pít denně alespoň 2 litry "živé", alkalické vody!
Minerální látky v organické formě
Pro zdravý život je naprosto nezbytné, aby se v těle vyskytovalo dostatečné množství "zásobáren" naplněných minerály. Nacházejí se v kůži, ve vlasech i vlasové pokožce, v zubech, nehtech, kostech i kloubech a také v žilách. Každodenní přísun "kyselin" v podobě kyselé nebo kyselinotvorné stravy, perlivých nápojů, stresu, starostí a úzkostí však vede k tomu, že tyto tak důležité zásoby minerálů jsou spotřebovány k neutralizaci těchto kyselin. Proto je nutné kyselinotvorné potraviny ze své stravy vyloučit a také mít na paměti, že normálně stravující se člověk v dnešní době dostává do svého těla jen 40% minerálů a stopových prvků! Je pak zřejmé, že tento nedostatek neumožňuje tělu zbavit se kyselosti - nemá čím. Proto pravidelné doplňování minerálních látek a stopových prvků by mělo být dnes stejnou samozřejmostí jako oběd.
Ideální je doplňování minerálů v komplexu a to i společně s vitamíny a nutné je, aby byly v organické formě, kterou v přírodě dělají rostliny. Říká se jí také chelátová (odřeckého chelat - klepeto, kleště) a znamená, že minerál, který buňka sice potřebuje, ale považuje ho za cizorodou látku, je obalen aminokyselinou, jenž je tělu vlastní a proto ji přijme.
Odkyselení organizmu
Za osvědčený prostředek k odkyselení organismu je již dávno např.považována voda z brambor. Vylučování kyselin také podporují různé čaje. I svižná procházka zřetelně vylepšuje kyselou situaci těla tím, že se zmnožené kyseliny vydýchávají.
Ajurvédská medicína připomíná, že v době od 10 do 14 hodin a po 22. hodině by se neměl užívat žádný prostředek k odkyselování.
Vedle minerálních směsí podporují zásaditost těla i různé rostlinné preparáty jako např. spirulina, šťáva ze zeleného ječmene, výhonky alfaalfy, pšeničné klíčky, květný pyl, přeslička rolní apod.
Prevence proti překyselení
Kromě omezení nebo vyloučení kyselinotvorných potravin (viz níže) a pití alkalické vody (viz výše) pomáhají udržovat naši acido-bazickou rovnováhu multivitamínové a multiminerálové preparáty, jako doplněk denního nedokonalého talíře. Např.:AcidoFit MD tbl eff
Jednotlivé minerální látky doporučujeme užívat pouze v případě již prokázaného nedostatku a to na dobu omezenou, než se hodnoty zlepší.
Odkyselení těla a očisty jednotlivých nejdůležitějších orgánů jsou spojité nádoby. Jdou vždy ruku v ruce. Proto před očistou jednotlivých orgánů vždy alkalizujte tělo a po alkalizaci těla průběžně provádějte očistné kůry orgánů.
Stručný přehled potravin z hlediska kyselosti a zásaditosti:
Obecně platí, že potraviny živočišného původu (maso, vejce, mléčné výrobky), průmyslově zpracované a rafinované potraviny, kvasnicové produkty, kvašená jídla, obilniny, umělá sladidla, ovoce a cukry jsou kyselinotvorné, stejně jako alkohol, káva, čokoláda, černý čaj a sycené limonády. Na druhou stranu zelenina je zásadotvorná.Patří k ní též avokádo, rajčata a sladké papriky. Nesladké citrusové plody působí v organismu zásaditě, podobně i naklíčená semena, ořechy a obilí. Obilí je kyselinotvorné, ale některé druhy (proso, pohanka a špalda) jen velmi mírně. Syrová strava více alkalizuje, vařená jídla spíše okyselují.
Základním předpokladem je strava, jež obsahuje vyvážený poměr zásadotvorných a kyselinotvorných potravin. To znamená, že 80 % stravy musí být tvořena alkalizujícími potravinami (a nejméně polovina oněch 80% by měla být syrová), například listovou zeleninou. (Jakmile dojde ke znovuvytvoření rovnováhy metabolismu, lze tento podíl poněkud snížit.) Na talíři se pak objeví mnohem menší porce kyselinotvorných jídel (například masa a obilnin). Kromě toho udržet vyrovnané pH bez většího zatížení metabolismu pomáhají též pečlivě volené a kvalitní doplňky stravy.
Kyselinotvorné potraviny
Žitné klíčky, rýže loupaná, pšeničné klíčky, vejce, maso hovězí, vepřové, králičí, slepičí, kapří, slaneček, ementálský sýr, tvaroh, čočka, bílá mouka, burské oříšky, bílé pečivo, krupice, para a vlašské ořechy, uzené maso, šunka, ovesné vločky, sádlo, hrách, mandle, lískové ořechy, ...
Zásadotvorné a neutrální potraviny
Ananas, angrešt, artyčoky, bambusové klíčky, banány, borůvky, brambory, brokolice, broskve čerstvé, brynza, bylinky, camembert, celer, celozrnný chléb, cibule, citrony, cuketa, čaj zelený, černý kořen, černý rybíz, červená řepa, červené zelí, česnek, datle, dýně, fazole zelené, fenykl, fíky sušené, grahamový chléb, hlávkové zelí, hrášek čerstvý, hroznové víno, hruška, husí prsa, chřest, jablko, jáhly, jahody čerstvé, jogurt, kapusta, kdoule, kedlubny, knackebrott, kopr, kroupy, krůta, kukuřice, květák, kysaná smetana, kyselé zelí, ledový salát, lněné semínko, maliny, máslo, meloun, meruňky, minerálka neperlivá, mirabelky, mléko mateřské, mléko kozí, mrkev, nektarinky, okurky, ořechy, ostružiny, petržel, platýs, podmáslí, pomeranč, pórek, růžičková kapusta, rybíz, rýže natural, ředkev, ředkvička, řeřicha, sirovátka, slepice, slunečnicový olej, sojové klíčky, šípky, špenát, švestky, telecí filé a stehno, tresky, třešně, ústřice, višně, želatina, žitná mouka a chléb,...
Tuto stránku sestavil PharmDr.Miroslav Sekera